Elektrická požární signalizace (EPS) je vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení (Elektronická požární signalizace), které zajišťuje pomocí hlásičů včasnou signalizaci požáru. Signály z hlásičů požáru jsou přijímány ústřednou EPS. U ústředny (např. v recepci budovy) bývá v režimu den zajištěna stálá obsluha, která v případě signálu požáru má určitou dobu na prověření skutečného požáru a odvolání planého poplachu, jinak EPS přivolá pomocí zařízení zařízení dálkového přenosu (ZDP) jednotku požární ochrany (PO). Pokud není zajištěna stálá obsluha (režim noc), je jednotka PO přivolána neprodleně.
Kromě tohoto nejběžnějšího označení EPS se používají i jiná označení, např. LDP (Lokální detekce požáru).
Jednostupňová
Jednostupňová EPS má jednu, nebo více hlavních ústředen, na které jsou připojeny samočinné a tlačítkové hlásiče požáru. Na ústřednu jsou zapojeny doplňující zařízení, nebo ovládací zařízení. Jednostupňová EPS nemá vedlejší ústřednu.
Vícestupňová EPS
Vícestupňová EPS má hlavní a vedlejší ústředny, na které jsou připojeny samočinné a tlačítkové hlásiče požáru a vedlejší ústředny nižšího stupně.
Systémy EPS
V současné době jsou používány dva systémy EPS. U systému EPS s kolektivní adresací je ústředna schopna rozlišit, z které hlásící linky přišel signál POŽÁR, ale nezjistí, od kterého hlásiče. Tento systém může být nevyhovující, protože není přesně určené místo požáru, čímž může dojít k prodloužení doby pro včasný zásah.
EPS s kolektivní adresací (konvenční systém)
Konvenční systémy EPS jsou vhodné pro objekty menšího rozsahu a stojí na vyhodnocování změn na smyčce. Smyčka obsahuje požární hlásič a při vzniku požáru změní odpor a tím upozorní ústřednu, která signál vyhodnotí. Tento systém je méně nákladný než adresovatelný.
EPS s individuální adresací (adresovatelný systém)
Tento systém umožňuje identifikaci stavu jednotlivých hlásičů na hlásící lince s tím, že prvky komunikují vzájemně mezi sebou. Výhodou je, že lze identifikovat prvek (a tím i přesné umístění), který vysílá signál. Tyto prvky (hlásiče) komunikují s ústřednou individuálně. Pomocí software lze tyto prvky řadit do různých oddělených skupin.
Tento systém může mít rozlohu několika stovek metrů až kilometrů.
